Malé přístavní městečko Lauterbach vzniklo počátkem 19. století jako rekreační středisko. Zdejší nová a moderní marína má kapacitu až 400 míst u plovoucích mol, ke kterým se přistává kolmo přídí s vyvázáním zádi na dva kůly, jak bývá na Baltu zvykem.
Výjimku v celém přístavu tvořil Red Wolf, vyvázaný k molu zádí.
"Nechci, aby mi déšť od severu pršel do drinku," vysvětlil podivný postoj jeho kapitán lakonicky.
V maríně je dostupná volná Wi-Fi síť, jeřáb s nosností 65 tun, sociální zařízení a kryté haly pro zimní uskladnění lodí, čerpací stanice je v městském přístavu o pár stovek metrů vedle. Nejachtaři mohou využít i poměrně drahé, ale velmi populární ubytování v plovoucích rekreačních domcích, rozmístěných různě po maríně.
V městečku je řada různých restaurací a občerstvení. Zdejší jachtaři doporučují zejména Räucherschiff Berta, bývalou rybářskou kocábku přestavěnou na bistro, vyvázanou u nábřeží v západním rohu městského přístavu, kde nabízí výborné uzené ryby, rybí sendviče a další speciality. Která ovšem měla vzhledem k nedostatku hostů zavřeno, a tak jsme si dali večeři ve Fisch- und Steakhousu o padesát metrů dál. Tam také vaří výborně.
Na své si v Lauterbachu přijdou milovníci mašinek, neboť zde začíná úzkokolejka nazývaná Rasender Roland.
Úzkorozchodná železniční síť na Rujáně původně měřila téměř sto kilometrů, ale do dnešních dnů se dochoval pouze tento 24 kilometrů dlouhý úsek. Má rozchod 750mm a vede z Lauterbachu přes nedaleký Putbus a rekreační střediska na jihovýchodní straně Rujány do Göhrenu.
Provoz zajišťují parní lokomotivy, vyrobené většinou po první světové válce, a rekonstruované osobní vozy z počátku minulého století.
Sobotní ráno přineslo naprosté bezvětří a změnu plánu.
Kapitán Second Love, poslední plachetnice, která se měla odpoledne dostavit na sraz, měl díky shodě nepříjemných příhod a problémů zpoždění s přípravou k plavbě, a navíc to měl do Thiessow mnohem dál než my.
A protože nám bylo úplně jedno, zda budeme na zrcadlově hladkém moři motorovat na východ či na západ, operativně jsme setkání přesunuli do Neuhofu a po poledni vypluli k úžině mezi pevninou a Rujánou.
Slaboučký severovýchodní vítr sice vál, ale i na genakr v něm Drahá plula maximálně rychlostí necelých dvou uzlů. Protože bychom takovým tempem připluli na sraz zítra asi tak v půl sedmé ráno, celých osmnáct mil bylo nutné odjet na motor.
Marina Neuhof leží na jižní straně úžiny, oddělující pevninu od ostrova Rujána, přibližně čtyři míle jihovýchodně od Stralsundu. Je to idylické místo v zátoce uprostřed přírody, s třímetrovou hloubkou u plovoucích mol, skluzem pro lodě, šestnáctitunovým jeřábem a čerpací stanicí.
Stání lodě do délky deset metrů stojí 15€ na noc, ale kdo by chtěl ušetřit, může využít kotviště západně od maríny na přibližně dvoumetrové hloubce.
Mrtvé duby a buky na pobřeží východně od maríny signalizují rezervaci s obrovskou kolonií kormoránů. Každý rok jich tady hnízdí kolem 2,5 tisíce a v posledních letech se k nim připojilo i několik stovek volavek šedých. Pokud se vám k nim nechce jít pěšky, můžete si tu vypůjčit kolo a dobrodružnější povahy i koně.
Kolem čtvrté odpoledne tak byly všechny Baltské krysy pohromadě a zbytek dne jsme věnovali grilování různých masitých pokrmů, popíjení převážně alkoholických nápojů, vyprávění příhod z plaveb i ze života a pomlouvání nepřítomných kamarádů, jak už to tak při podobných akcích chodí.
A také oslavě narozenin nejmladšího účastníka setkání, kterému byly čtyři roky.
Když udeřila tma a zima, přesunul se nejmladší účastník do postele a zbylé krysy do místního občerstvení Sebastiana Müllera, kombinovaného s udírnou a rybářským krámem. Domácí rybí speciality, které tam majitel nabízel, byly doslova k sežrání.
Předcházející: Z Greifswaldu do Lauterbachu
Následující: Z Neuhofu do Greifswaldu