Arthur Ransome napsal knihu Secret Water v roce 1939.
V prvním českém překladu vyšla pod názvem Tábor u tajuplného moře, v dalších vydáních již jako Záhadné vody.
Celý příběh prožívají Vlaštovky a Amazonky v oblasti Walton Backwaters, zhruba osm kilometrů jižně od přístavu Harwich na východním pobřeží Anglie.
Oblast Walton Backwater je jachtařsky velmi zajímavá, ale značně náročná na navigaci. Lodě s větším ponorem by se sem prakticky vůbec neměly odvažovat, zejména za odlivu, a protože většina plavebních znaků není osvětlena, rozhodně se nedoporučuje zde plout potmě.
Do přístavu v městečku by dnes už nedoplul nejenom Racek, ale ani Nancy se Světluškou, protože bývalý plavební kanál k městu je tak zanesený, že za odlivu vystupuje na některých místech i tři metry nad hladinu a plout zde lze pouze za přílivu. A i tak občas dochází k problémům. Bazén v maríně Walton Yacht Basin sice má hloubku 2 metry a je uzavřen vraty, aby se v něm udržela voda, jenže když je občas nízký příliv, tak ta vrata nesmí otevřít, aby si vodu z přístavního bazénu nevypustili.
Arthur Ransome napsal knihu "Nechtěli jsme na moře" v roce 1937.
Stejně jako v ostatních Ransomových knihách, ve kterých vystupují Vlaštovky a Amazonky, i v "Nechtěli jsme na moře" jsou popsána skutečná místa a skutečné lodě.
O nich je tato stránka.
Můžete si na ní prohlédnout plachetnici Nancy Blackett, předlohu pro Hastrmana, bark Pommern, který potkal Hastrman při plavbě z Holandska, nebo majákovou loď, která kdysi vyznačovala přístup do přístavu Harwich.
Můžete si objednat ubytování v Almině chatě (i když nepatří slečně Powellové) nebo zajít na mlsotu z vodních živočichů do hostince "U Platýse a ústřice" v Pin Millu.
A také si můžete prohlédnout námořní mapy přístavu Harwich a řeky Orwell od Shotley až do Pin Millu.
Sylva Simsova, jedna z návštěvnic těchto stránek, mi poslala svůj článek o hledání Údolí Vlaštovky, který v roce 1970 publikovala v Children's Book News.
Za překlad z anglického originálu děkuji další návštěvnici těchto stránek, Zuzaně Chapmanové.
Když jsem byl malý, neměl jsem tušení, že to, co Arthur Ransome v knížkách popisuje, by vůbec mohlo existovat. Jak šel čas, zjistil jsem, že v hrabství Cumbria opravdu existuje Lake District National Park a v něm jsou jezera Coniston Water a Windermere Water, tvořící základ pro ono vymyšlené jezero z knížek Boj o ostrov, Trosečníci z Vlaštovky, Zamrzlá loď kapitána Flinta, Holubí pošta a Piktové a mučedníci, po kterém pluly Vlaštovky a Amazonky. No a v roce 1997 jsem si splnil svůj klukovský sen a do Lake District jsem se podíval.
Z knížek, které Arthur Ransome napsal, z různých filmů a fotografií si člověk udělá nějakou představu, jak by to tam mělo vypadat. Jenže pořád jsem si říkal, že tu představu mám utvořenou podle knížek starých sedmdesát let,a připravoval jsem se na veliké zklamání až v Lake District uvidím realitu.
Dovolená byla naplánovaná úplně perfektně: Několik dní budu u Coniston Water, jezera na které Arthur Ransome umístil ostrov Divokých koček, potom přejedu do Yorkshire, prohlédnu si Herriotovo městečko Darrowby, přejedu na východní pobřeží do Whitby (tam pobýval Drákula), vrátím se zpět do Newcastle, prohlédnu si město a tradá trajektem domů.
Dojel jsem do Conistonu a ubytoval se v kempu. Když jsem se druhý den ráno vzbudil a rozhlédl, všechny plány byly fuč.