HMS Otus je britská útočná a strážní diesel-elektrická ponorka třídy Oberon.
Stavba ponorky HMS Otus byla zahájena ve Scotts Yard ve skotském Greenocku
31.5.1961, dokončena 17.10.1962 a 5.10.1963 byla ponorka uvedena do činné
služby.
V roce 1990 byla vyřazena ze stavu Royal Navy, několik let chátrala na
vrakovišti v Portsmouth a nyní je vyvázána v přístavu Sassnitz, kde slouží jako
plovoucí námořní muzeum.
Otevírací doba je od 10 do 19 hodin v létě a do 16 hodin v zimě.
Ponorky třídy Oberon
Celkem se v různých britských loděnicích vyrobilo 27 ponorek této třídy.
13 ponorek používala britská Royal Navy, šest ponorek Austrálie, po třech
ponorkách Kanada a Brazílie a dvě ponorky Chile.
Jména ponorek třídy Oberon britského Královského námořnictva byly: HMS Oberon,
HMS Ocelot, HMS Odin, HMS Olympus, HMS Onslaught, HMS Onyx,
HMS Opportune, HMS Opossum, HMS Oracle, HMS Orpheus, HMS Osiris, HMS Otter
a HMS Otus.
Žádná z 27 vyrobených ponorek již není v činné službě, ale sedm z nich stále
ještě existuje.
(Psáno v únoru 2010)
Technické údaje ponorky HMS Otus:
Ponorka byla dlouhá 90 metrů, 8,1 metru široká a při plném zatížení měla
ponor 5,5 metru.
Výtlak na povrchu byl 2030 tun a pod hladinou 2410 tun. Maximální hloubka ponoru
byla 300 metrů.
Akční rádius ponorky byl 10 tisíc námořních mil při cestovní rychlosti na
hladině. Maximální rychlost ponorky na hladině byla 12 uzlů, pod hladinou 17 uzlů.
Ponorka byla poháněna dvěma dieselovými motory o výkonu 3680 koňských sil,
a dvěma elektromotory o výkonu 6000 koňských sil.
Elektrický proud o napětí 880V dodávalo 440 baterií.
Posádku ponorky tvořilo 68 mužů, z toho obvykle 7 důstojníků.
Ponorka byla vybavena aktivním a pasivním radarem, aktivním a pasivním útočným
sonarem, dálkovým pasivním vyhledávacím sonarem a hydroakustickým vyhledávacím
systémem.
Na přídi měla šest útočných torpédometů a na zádi dva krátké, obranné. Všechny pro torpéda
ráže 533mm.
Výzbroj lodi tvořilo 21
torpéd MK-24 Tigerfish nebo padesát min. Torpéda
dosahovala rychlosti 40 uzlů a měla akční rádius 11 kilometrů.
Ponorka HMS Otus - fotografie interiéru
Ponorka HMS Otus stojí nyní jako muzeální exponát u
nábřeží v německém přístavu Sassnitz. Všechny fotografie na této stránce vznikly
19.5.2009, když jsme si ji byli prohlédnout během naší
plavby plachetnicí kolem
Rujány.
Původní vstup do ponorky byl dveřmi na přední straně věže a potom po žebříku
dolů do velínu. Případně předním či zadním únikovým výlezem.
Nyní pro návštěvníky vytvořili nový vstup, když navařili schodiště do prostoru,
kterým se původně do přední torpédové komory ládovala torpéda. Při sestupu do
tlakového tělesa ponorky je tak krásně vidět prostor mezi trupem a horní palubou
s ovládáním předních hloubkových kormidel.
Východ vznikl podobně. V zadním průvlaku ponorky, kterým se ládovala ponorková torpéda do zadní
torpédové komory.
Celá prohlídková trasa probíhá pouze hlavní palubou ponorky. Na spodní palubu, kde byly
baterie, nádrže, destilační jednotky na vodu a další zařízení, se bohužel nesmí.
Ponorka třídy Oberon měla v přední torpédové komoře šest torpédometů ráže 533mm.
Po přezbrojení v roce 1974 z nich byla odpalována torpéda MK-24 Tigerfish,
případně z nich mohly být kladeny miny. Na fotografii vpravo je průlez z
torpédové komory na přídi do hlavní spojovací chody kolem kajut posádky a
důstojníků do velínu.
V přední torpédové komoře měla ponorka také přední únikový výlez. Druhý byl v zadní
torpédové komoře za strojovnou elektromotorů.
Za přední torpédovou komorou se nachází kajuta posádky...
...potom kajuta důstojníků, již od pohledu výrazně pohodlnější...
...a v další části chodby, za průlezem, je kromě šachty na odpadky umístěn i
lodní bufet.
Dále směrem od přídě k velínu je radiokabina a luxusní kapitánská kajuta.
Toto je průlez do věže, kde byl mimo jiné původní vstup do ponorky z
horní paluby.
Pod věží je vlastní velín ponorky. Na levé fotografii je pracoviště obsluhy
radaru, na prostřední stanoviště řízení hloubkových kormidel a ponoru. Na pravé
fotografii je vysunutý útočný periskop (ponorka měla ještě jeden, tzv.
vyhledávací periskop), kterým se můžete podívat.
Chodba za velínem pokračuje na levoboku spoustou dalších ventilů, měřáků a
dalších hejblátek, které byly nutné k obsluze ponorky. Mimo jiné zde bylo i
odpalovací zařízení záchranných indikačních bójí.
Na pravoboku je umístěna lodní kuchyně.
Hlavní chodba pokračuje dál do strojovny dieselových motorů (fotografie vlevo a
uprostřed) a průlezem se dostaneme do strojovny elektromotorů a generátorů (pravá
fotografie).
Ve strojovně elektromotorů se nachází tahle přehledná ovládací rozvodná deska a
také zadní hloubkoměr.