Poloha: 57°53'05"N, 011°35'10"E
Nejmenší městečko v kraji Västra Götaland, ale jeho hlavní letní rekreační středisko. To je přístav Marstrand v souostroví Bohuslän, přibližně 20 mil severozápadně od švédského Göteborgu.
Marstrand byl založen ve 13. století za vlády krále Haakona Haakonssona, kdy celá oblast patřila Norsku. Později se dostal pod dánskou nadvládu a součástí Švédska je až od uzavření Roskildského míru v roce 1658.
Prosperita Marstrandu původně závisela na lovu sleďů, takže není divu, že se tři tyto ryby dostaly i do městského znaku. Počátkem 18. století nabídli králi Karlu XII. někteří pirátští kapitáni z Madagaskaru, které v Indickém oceánu zle pronásledovalo anglické a francouzské námořnictvo, že přesídlí do Švédska a jejich lodě mu pomohou při válkách se sousedy.
K tomu nakonec nedošlo, ale tento nápad byl inspirací k vyhlášení Marstrandu svobodným přístavem roku 1775. Svobodný přístav znamenal zrušení cel a daní, výrazné rozšíření přístavu, zrušení do té doby povinného cechovního systému a neuvěřitelné zbohatnutí místních obchodníků.
A také úplnou náboženskou svobodu, takže se v Marstrandu začali usazovat Židé a postavili tu první synagogu ve Švédsku. Kromě nich se ve městě usadilo mnoho bohatých politických uprchlíků, zejména po vypuknutí revoluce ve Francii, a také spousta různých dlužníků a finančních podvodníků, kteří sebou přinesli své nakradené zisky a Marstrand jim za to udělil povolení k pobytu a právní ochranu. Nakonec situace místním lidem přerostla přes hlavu a po dvaceti letech sami požádali krále o odejmutí tohoto privilegia.
Pak přišel rychlý pokles životní úrovně, Židé se odstěhovali do nedalekého Göteborgu, ustaly mezinárodní investice, po deseti letech zmizela z okolních vod i hejna sleďů a vše dokonal požár, který zlikvidoval převážnou část města.
K opětovnému rozmachu Marstrandu došlo až s rozvojem přímořských lázní v polovině 19. století, město se rozrostlo i na druhý břeh úžiny, oddělující ostrovy Marstrandsön a Koön, a je nyní velkým turistickým letoviskem s množstvím kaváren, restaurací, barů, galerií a obchůdků ve starých barevných domcích, postavených po ničivém požáru opět z dobře vyschlého dřeva.
Největší atrakcí Marstrandu je pevnost z roku 1660, která se tyčí na kopci nad městem. Nechal ji vybudovat švédský král Karel X. Gustav, aby chránila nově nabytá území v provincii Bohuslän před útoky bývalých norských a dánských majitelů, a podle tehdejšího zvyku ji pojmenoval po sobě.
Původně pevnost tvořila pouze kamenná čtvercová věž, ale vězni, odsouzení k nuceným pracím, ji rozšiřovali další dvě století a práce skončily až roku 1860. Nijak úspěšná při obraně ovšem nebyla. Nepřátelská vojska ji oblehla dvakrát, jednou to byli Dánové a podruhé Norové, a v obou případech se pevnost dostala do rukou nepřítele, takže v roce 1882 byla vyřazena z provozu. V majetku švédské armády ovšem zůstala až do roku 1990.
Za zmínku také stojí, že na střeše věže pevnosti byl v letech 1781 až 1868 umístěný maják.
V současné době je v pevnosti hotel, restaurace a konferenční centrum. České památkáře by z toho pravděpodobně trefil šlak, ale ve Švédsku to evidentně funguje.
Vstupné do pevnosti je 85 SEK, větší část areálu si lze prohlédnout samostatně a od června do srpna jsou pořádány i prohlídky s průvodcem po některých veřejně nepřístupných prostorách. Trvají asi padesát minut a jsou pouze ve švédštině; drahého anglicky hovořícího průvodce je nutné si objednat a zaplatit předem.
Další atrakce jsou přímo na nábřeží, nedaleko mol pro návštěvníky. V kamenné pevnosti Södra Strandverket, která chránila jižní vjezd do přístavu, je umístěno muzeum současného umění s expozicemi fotografií, obrazů a soch. Vstupné činí 70 SEK.
O kousek vedle, u stanice přívozu na ostrov Koön, je galerie umění a řemesel a výstavu starých fotografií Marstrandu si můžete prohlédnout každé úterý a čtvrtek odpoledne ve staré usedlosti za marstrandskou radnicí, pokud přijedete o prázdninách.
Potřebujete-li doplnit zásoby, tak jeden ze supermarketů je i na břehu ostrova Marstrandsön, kde je přístav pro hosty. Lékárna a bankomat jsou na ostrově Koön, kam jezdí v pravidelných intervalech řetězový přívoz. Potraviny stojí ve švédských korunách zhruba stejně, jako u nás v českých, takže přibližně trojnásobek českých cen.
Problematický je, jako ostatně všude ve Švédsku, nákup alkoholu, neboť nejbližší obchod Systembolaget je až v téměř třicet kilometrů vzdáleném městečku Kungälv.
Marstrand je skvěle chráněný a nezamrzající přístav, poskytující jachtařům mnoho stání na hloubkách od dvou do šesti metrů, do kterého existují tři vjezdy.
V jižním je třeba se vyhnout několika mělčinám, skaliskům a malým ostrůvkům, mezi kterými v noci bezpečně provede sektorový maják Gråberget, ale jinak nejsou nijak vyznačeny.
Pokud zdejší oblast neznáte nebo pokud na moři panuje špatné počasí, je lepší vplouvat severním vjezdem, neboť tam žádná podobně nebezpečná místa nejsou.
Západní vjezd z vnitřního souostroví je úzký, plavební znaky nejsou osvětleny a vzhledem k tomu, že zdejší mělčiny tvoří poctivá žula, vyžaduje velmi pozorné kormidlování.
Mola pro návštěvníky Marstrandu se nachází jižně od přívozu, který zde má přednost v plavbě, a jsou vybavena prsty nebo mooringovými lany; je zakázáno používat záďové kotvy, jak je ve švédských skérách běžné.
Přístavní poplatek pro lodě o délce 10 až 13 metrů je mimo sezónu 230 SEK a v sezóně 370 SEK a zahrnuje vodu, elektřinu, použití sprchy, prádelny a připojení k internetu přes Wi-Fi síť. Zdejší sprchy, vybavené termostatickými bateriemi, vyhřívanou podlahou a neomezenou dobou použití jsou asi nejlepší, s jakými jsem se ve Skandinávii doposud setkal.
Na nejsevernějším výběžku ostrova Klåverön stojí lodní čerpací stanice a v zátoce mezi ostrovy Marstrandsön, Koön a Klåverön je k dispozici bezplatné kotviště. Vzhledem k rušnému provozu se při kotvení vřele doporučuje vyvěsit černou kouli a v noci rozsvítit kotevní světla.
Psáno pro časopis Yacht