Poloha: 54°51'04"N, 010°31'25"E
Idylické přístavní městečko Marstal leží na východním cípu dánského ostrova Ærø, asi 35 námořních mil severoseverovýchodně od Kielu, a je velice populárním cílem baltských jachtařů.
Marstal má dlouhou a dodnes živou námořní historii. Přístav byl založen v 16. století a město nevznikalo kolem náměstí nebo kostela, jak bývá zvykem, ale stavělo se podél cest, vedoucích od mola na kopec a do vnitrozemí ostrova.
Jak počet domů rostl, přidávaly se teprve příčné spojovací ulice a tak nyní zástavba vypadá dost chaoticky.
Kostel si zdejší obyvatelé postavili až roku 1738, když Marstal zbohatl ze stavby lodí a z mezinárodního obchodu. Stojí za to ho navštívit.
I kostelní lavice tady mají modré, aby tak symbolizovaly moře a věčnost, milovníci výtvarného umění mohou obdivovat Rasmussenův oltářní obraz Krista tišícího bouři, zájemci o hudbu ocení zdejší moderní varhany a sedm velikánských a do detailu propracovaných modelů plachetnic, visících od stropu, rozzáří oči každého lodního modeláře. Kromě toho i ateističtí jachtaři vědí, že poprosit o dobré počasí se na Baltu hodí vždycky.
Marstalské loděnice už fungují více než tři sta let a i když je doba slávy zdejších obchodních plachetnic dávno pryč, stále je Marstal domovským přístavem asi padesáti lodí a místní navigační škola je považována za jednu z nejmodernějších a nejprestižnějších v Evropě.
Další téměř povinnou zastávkou je tedy
Námořní muzeum na rohu ulic Havnegade a Prinsensgade, přibližně půl kilometru od maríny, neboť je jasné, že má co ukazovat.
V jeho hlavní budově z poloviny 19. století jsou stovky obrazů, fotografií a modelů lodí, postavených kdysi v místních loděnicích nebo patřících zdejším rejdařům, a různé součástky jejich vybavení. Poslední místnost v přízemí je věnována kolekci obrazů Carla Rasmussena. Tento známý dánský malíř, mimo jiné autor oltářního obrazu v místním kostele, se sice věnoval hlavně grónským motivům, ale léta žil v nedaleké ulici Teglgade. Zemřel v říjnu 1893, když při plavbě z Grónska za nevyjasněných okolností spadl přes palubu brigy Peru nedaleko Shetlandských ostrovů.
V prvním patře pak je jedním z nejzajímavějších exponátů model ručního bagru, kterým v dobách před vynálezem parního stroje zdejší správa přístavu těžila nánosy ze dna a zajišťovala dostatečnou hloubku v přístupové plavební trase.
V sousedním objektu, sloužícím před sto lety jako byty a kanceláře obchodníka s loděmi Alberta Boye, je dnes v prvním patře umístěna replika kabiny třístěžňového škuneru Apollo, různé zábavné, exotické a tajemné předměty, které si staří námořníci přivezli ze svých cest, a expozice navigačních pomůcek a map, zatímco v přízemí se dostanete do kormidelny, hlavního salónu a kajuty parníku Doras z roku 1950.
Ve třetí budově, bývalém námořním skladu, je pak umístěna expozice lodních motorů, které se na ostrově Ærø vyráběly, a sbírka modelů lodí Lorense Hansense. Funkční rybářskou loď Anne Karoline z roku 1900 i člun Inge-Lise, patřící muzeu, si pak v sezóně můžete prohlédnout u Eriksensova skluzu za parčíkem na druhé straně pobřežní silnice.
Když si půjčíte kolo, případně budete ochotni ujít pár kilometrů pěšky, můžete si udělat zajímavý výlet k podzemnímu hrobu z pozdní doby kamenné u vesnice Kragnæs.
Osm metrů dlouhá a dva metry široká pohřební komora, určená pro vyšší třídu tehdejší společnosti, byla vytvořena z kamenů a pokryta hlínou, aby vypadala jako malý kopec, a na vlastní nebezpečí si ji můžete prohlédnout i zevnitř.
Podobných památek bývalo v okolí mnohem víc, ale když v první polovině 19. století stavěli v Marstalu vlnolam, zdálo se stavitelům jednodušší používat předky připravené kameny, než je pracně těžit někde v lomu, takže jich moc nezbylo.
Do přístavu Marstal vedou dvě přístupové cesty, buď 5,5 metru hlubokým vybagrovaným plavebním kanálem od jihu, nebo 3,2 metru hlubokým kanálem od severu. Obě jsou velmi dobře znakované, v noci je trasa vyznačena náměrníky, a do přístavu tak lze vplouvat kdykoliv a prakticky v jakémkoliv počasí, i když při velmi silných větrech z jižních směrů může dojít k poklesu hladiny až o 1,2 metru, na mělčinách se tvoří nepříjemné krátké a ostré vlny a ve vjezdu do přístavu vzniká silný proud.
V maríně na jižním konci přístavního bazénu je pro návštěvníky připraveno 400 míst u sedmi mol, ke kterým se přistává klasickým způsobem mezi kůly, a u většiny z nich je hloubka větší než 2,3 metru. Na všech molech jsou k dispozici elektrické přípojky a voda. Stání pro lodě do délky 12 metrů stojí 130 dánských korun a připojení k elektrice dalších 15 korun za den. Přístav je ovšem hodně populární a tak je nutné počítat s tím, že o prázdninách a o víkendech zde bývá dost plno.
Psáno pro časopis Yacht 5/2015